Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 5 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Demografický a epidemiologický vývoj ve středoasijských republikách bývalého SSSR po jeho rozpadu
Vymlátilová, Natálie
Bakalářská práce se zabývá analýzou demografického a epidemiologického vývoje ve středoasijských republikách v kontextu vlády SSSR a jejího rozpadu se zaměřením na situaci nejchudších zemí regionu, Kyrgyzstánu a Tádžikistánu, a s ní spojené zdravotní výzvy. Region středoasijských republik v době přítomnosti Sovětského svazu prošel řadou reforem ať už v oblasti politiky, ekonomiky, či společnosti, doprovázených vlivem na demografickou a epidemiologickou situaci regionu. Pád sovětského režimu způsobil dočasné porušení doposud relativně stabilního demografického a pozitivního epidemiologického vývoje, přičemž se v roce 1991 region ocitl před výzvou vzrůstající incidence několika onemocnění a s ní spojenou problematikou morbidity a mortality. Cílem práce je determinovat demografickou a epidemiologickou situaci panující v zemích Střední Asie po rozpadu SSSR za pomoci vybraných ukazatelů a analyzovat vývoj zdravotnictví, zdravotnických politik a programů implementovaných vládami a mezinárodními organizacemi a jejich výsledky v zemích Kyrgyzstánu a Tádžikistánu v kontextu vývoje od pádu SSSR.
Role zaměstnavatelů při prevenci civilizačních onemocnění
Kollerová, Martina ; Lipšová, Vladimíra (vedoucí práce) ; Kožená, Ludmila (oponent)
Cílem této diplomové práce je definovat roli zaměstnavatelů při prevenci civilizačních onemocnění, přesněji prozkoumat existující účinné možnosti prevence civilizačních onemocnění, které může zaměstnavatel nabízet na pracovišti. Zjistit postoje zaměstnavatelů v České republice k těmto možnostem prevence a porovnat je s postoji zaměstnanců. Na případové studii dále demonstrovat účinnost vybraného nástroje prevence na pracovišti. V teoretické části jsou definovaná klíčová civilizační onemocnění, jejich prevalence a incidence v globálním měřítku a v ČR. Popsány jsou hlavní rizikové faktory těchto onemocnění s důrazem na ovlivnitelné rizikové faktory životního stylu. Výsledky rešerše nejnovějších přehledových studií sumarizují aktuální vědecky podložené informace o vlivu klíčových faktorů životního stylu v prevenci civilizačních onemocnění. Možnostmi ovlivňování rizikových faktorů civilizačních onemocnění ze strany zaměstnavatelů se zabývá analýza dostupné zahraniční literatury. Jejím cílem je najít hlavní oblasti intervence na pracovišti ze strany zaměstnavatele, srozumitelně je definovat a dále v praktické části zjišťovat rozsah využívání zaměstnavateli v ČR, zájem o využití v budoucnosti a míru zájmu účastnit se těchto oblastí intervence ze strany zaměstnanců v ČR. V praktické části práce bylo...
Diskuse priorit výzkumu socioekonomických determinant obezity
Voglová, Daniela ; Háva, Petr (vedoucí práce) ; Kružík, Lubomír (oponent)
Tato práce navazuje na studie zaměřené na obezitu, její globální rozsah, vážné zdravotní a ekonomické důsledky a současně též na neúspěšný boj veřejných politik, které se snaží zvrátit její rostoucí prevalenci. Hlavním cílem této práce je diskuse priorit další nové orientace výzkumu příčin epidemie obezity a efektivity opatření, sledujících cíl zastavení této obezity a jejich důsledků, které probíhají v řadě států a také mezinárodních organizací. Tato diskuse vede k podrobnější strukturaci problémů obezity - např. environmentální aspekty, kultura bydlení ve vztahu k pohybovým aktivitám, životní styl ve vztahu k reklamě/marketingu, psychologické a sociálně psychologické aspekty, zvládání stresu, apod. Jde o to zjistit, jak jsou současné výzkumy prospěšné pro tvorbu politik proti obezitě, objasnit možnosti dalšího zaměření výzkumu v této oblasti a sledovat jak probíhá diskuse o prioritách tohoto výzkumu v rámci výzkumné komunity. Uvažovány jsou dvě relevantní mezinárodní dimenze do určité míry oddělených paradigmatických přístupů v této oblasti: (1) medicínsky orientovaný výzkum, (2) sociálně paradigmatický přístup.
Zdravý životní styl studentů a studentek českých vysokých škol
Marholdová, Lucie ; Zamazalová, Marcela (vedoucí práce) ; Koudelka, Jan (oponent)
Diplomová práce se zabývá zdravým životním stylem studentů českých vysokých škol. Hlavním cílem diplomové práce je zmapovat zdravý životní styl českých vysokoškoláků, především pak zjistit, do jaké míry dodržují zásady zdravého životního stylu, jaké jsou jejich znalosti této problematiky, zda u této skupiny existují nějaké překážky pro dodržování zdravého životního stylu a zda znají projekty podporující zdraví a zdravý životní styl. V teoretické části práce jsou nejdříve vymezeny základní pojmy, týkající se zdraví a zdravého životního stylu. Dále je zde uvedeno, jak je v ČR řešena problematika veřejného zdraví, a jsou představeny civilizační choroby, jež jsou důsledkem nezdravého životního stylu. V poslední části jsou uvedeny faktory životního stylu, které mají vliv na zdraví člověka. Praktická část se zabývá zodpovězením otázek vymezených v cíli práce, pro jejichž zkoumání bylo využito vlastního dotazníkového šetření a dat z databáze Market, Media & Lifestyle od společnosti Median.
Zdravý životní styl mezi českými spotřebiteli
Jarošová, Lucie ; Pešek, Ondřej (vedoucí práce) ; Tvrzníková, Libuše (oponent)
Diplomová práce se zabývá životním stylem české populace. Klade si za cíl zmapovat charakteristiky a specifika jejího životního stylu, zodpovědět jak přistupuje ke svému zdraví, jak se o něj stará, do jaké míry dodržuje zásady zdravého životního stylu a jaké jsou její znalosti na poli této problematiky. V teoretické části práce je nejprve na základě analýzy odborné literatury poskytnuto komplexní vymezení tohoto pojmu, poté je za pomocí řady studií mapováno rizikové chování české populace ve vztahu k nepřenosným onemocněním, za nimiž stojí nezdravý životní styl. V praktické části práce jsou pak pomocí rozboru dotazníkového šetření doplněného analýzou agenturních dat Marketing & Media & Lifestyle zodpovídány otázky pojmenované v cíli práce, a to nejprve v rámci celé populace a následně pak v rámci tří vybraných skupin respondentů: (1) těch, kteří svůj životní styl považují za zdravý, (2) těch kteří nikoli a (3) skupiny mladých lidí.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.